A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Kuba - Průvodce

Kuba je pro nás velice kuriózní a specifickou zemí. Výjimkou nejsou ani kubánské obchody s potravinami a nakupování v nich a tamější restaurace i občerstvení.
Tiendas panamericanas, Pečivo, Obchody na lístky, Ovoce a zelenina, Pouliční stánky, Pizzerie, Státní restaurace, Soukromé restaurace, Stravování u domácích, Pití, Sladkosti.

Tiendas panamericanas

Poměrně široký sortiment potravin se dá koupit v tzv. „tiendas panamericanas“ – ty vypadají v různých lokalitách odlišně. Od pouličního prodeje v maringotce, přes obchody vyhlížející jako naše předrevoluční samoobsluhy nebo „pultovky“ smíšeného zboží, až po obdobu našich velkých samoobslužných prodejen. Nakupujete-li zde za CUC, ceny jsou srovnatelné s cenami za stejné výrobky u nás, mnohdy však v porovnání dražší, neboť jsou tu považovány spíš za nadstandard a luxus. V některých se prodávají pouze potraviny, většinou zde ale nakoupíte od kosmetiky, přes prací prášky, potraviny, až k oblečení cokoli. Možná trochu obdoba našich dřívějších tuzexů. Pouze v těchto obchodech například seženete balenou vodu.

Pečivo

Pečivo, respektive jde většinou pouze o chleba (bílý chléb ve tvaru veky), koupíte v pekárnách označených „cadena cubana de pan“. Často se jedná o „pouliční okénko,“ jako když se u nás prodává zmrzlina, ze kterého vám paní podá chleba vytažený přímo z pece.

Chleba se platí v pesos nacionale a stojí od 3,- do 6,- pesos. Můžete jej koupit také od pouličních prodavačů, kteří jej na kole rozvážejí po ulicích. Ale je to spíš náhoda, když na takového natrefíte.

V pekárnách je občas možné koupit i trošku jiný tvar pečiva, ale základ je stejný a rozdíl v chuti oproti chlebu-vece je minimální. Běžně se zde prodávají také bulky na lístky.Ty jako turista přímo zakoupit nemůžete, ale rozhodně je budete mít šanci ochutnat, pokud si v některé case particular necháte připravit snídani nebo když si v některém z pouličních stánků zakoupíte „pan con jamón“ nebo „con quesso“. Mně bulky chutnaly dost nedopečeně, nebo nedokynutě. Zkrátka, takové navlhlé hutné moučné těsto. Hodně hmoty v malém objemu. Vhodné na hlad, nikoli na chuť.

Objevily jsme i pekárny-cukrárny („panería – dulcería“), kde se dalo nakoupit sladké. Žádné kulinářské speciality to nebyly, většinou opravdu hodně sladké, a opět takové těžké, piškotové, vaječné těsto v různých tvarech. Platí se zde v pesos nacionale, a v podstatě za pakatel si tak můžete trošku zpestřit jídelníček. Jednu takovou dulceríi s relativně velkým sortimentem doporučuji ve městě Pilón na náměstí, hned vedle banky.

Obchody na lístky

Narazit můžete kromě jiného na obchody, kde se prodává, rýže, fazole, čočka. Vše na váhu a pouze na lístky. Než se naučíte takový obchod rozpoznat, určitě se vám povede do několika vejít.

Ovoce a zelenina

Ananas, Banány, Kubánské pomeranče, Guava, Papája, Mamey

Jídelníček si samozřejmě můžete obohatit ovocem a zeleninou. Ty je možné nakoupit nejčastěji v pouličních stáncích, na tržištích, od prodavačů stojících při cestách a v Cienfuegos jsme dokonce objevily obchod - zeleninu.

Pokud byste si představovali, že ovoce a zeleninu si můžete zakoupit, kdykoli si vzpomenete a kdekoli se nacházíte, chtěla bych vás upozornit, že to tak není. V Havaně se například zeleninové trhy konají pouze v sobotu. A ne ve všech vesničkách, kterými jsme projížděly, bylo zeleninu nebo ovoce možné nakoupit.

Naprosto nejčastější zeleninou, která se dá na Kubě k obohacení jídelníčku koupit, jsou rajčata – „tomates“. O něco méně frekventované jsou pak papriky („pimientos“), okurky („pepinos“) a salát („lechuga“). Ty se občas na některých tržištích objeví, ale není to úplně běžné.

Na rajčata pozor – na Kubě se k jídlu nakupují rajčata zelená!!!

Při prvním nákupu jsme vybíraly klasicky taková ta spíš červenější a prodavačka nám permanentně tlačila ta zelená. Říkaly jsme si v duchu: “… si nemysli, že „blbejm“ turistům prodáš nezralý…., kdepak, na nás si nepřijdeš“ a vesele dál vybíraly pouze ta nejčervenější. Dodatečně jsme zjistily, že zelená jsou výrazně chutnější, Kubánci je používají na saláty. Z červených, že dělají protlaky a používají spíš na vaření. Nenechte se tedy zmýlit – i zelená rajčata mohou být chutná.

Co si na Kubě v žádném případě nemůžete nechat ujít, jsou různé druhy ovoce. Rozhodně ochutnejte i to, o kterém si myslíte, že znáte a nemůže vás překvapit. Má zde úplně jinou chuť, většinou lepší.

Ananas (piňa)

Nejlépe je zakoupit ho od prodejce, který má ovoce vystavené při cestě v nějaké odlehlejší vesnici. Ananas je výrazně sladší než exponáty, které znáte z českých samoobsluh, a Kubánec, jenž vám jej prodává, ho připraví k snědku mačetou s takovou obratností, až vám budou oči přecházet. Nehledě k tomu, že se pak opravdu docela pohodlně konzumuje.

Banány

Zřejmě naprosto nejčastěji zde narazíte na banány. Je jich několik druhů a v podstatě za celý pobyt se mi nepodařilo tak úplně rozšifrovat, které že jsou ty na vaření a které na jídlo. Prodavače na tržišti občas docela pobavíte, když se s chutí zakousnete do banánu na vaření, ale většina vám okamžitě poradí, že jste si vybrali špatně a doporučí, které jsou ty správné. Kolikrát jsem netušila, co hrozného se děje, když na mě někdo gestikuloval, že tenhle banán rozhodně jíst nemám. Měla jsem strach, co že s ním je, ale většinou z toho vyšlo právě, že se jedná o banán na vaření. Je pravda, chutnaly hůř než ty „k jídlu“, ale v porovnání s banány, které se dováží k nám bych řekla, že v chuti nebyl výrazný rozdíl. Banánů „k požívání“ je ale také ještě několik druhů. Nejvíc mi chutnaly malé banánky, takové kyselkavé chuti. Nevěřila bych nikdy, že i banán může být osvěžující ovoce.

Kubánské pomeranče (naranjas)

Dále zde rozhodně neminete pro nás „věhlasné“, kubánské pomeranče. Mají pořád stejnou kvalitu, jako exponáty dovážené za komunismu do Čech. Objevily jsme ale něco, co nám tenkrát zřejmě zapomněli říct. Velice živě si pamatuju na zoufalé pokusy své rodiny oloupat kubánský pomeranč a pozřít tuhý vnitřek. :)

Jak na to jdou Kubánci? Pouliční prodavač vám z pomeranče většinou rovnou odstraní šlupku kudličkou, pomeranč rozpůlí a doporučí pouze vykousat šťávu. Kubánce by zřejmě ani nenapadlo snažit se pomeranč pozřít celý. Pomeranče jsou neskutečně šťavnaté a po inspiraci v jedné kubánské rodině jsme si připravily z 20 ks pomerančů zakoupených za 5 pesos cca litr a půl čerstvé pomerančové šťávy. Byla to velice příjemná změna k holé vodě a kubánským limonádám ala cola, fanta, sprite.

Pozor ale, pomerančové oblasti nejsou všude. Opět jsme vyvolaly dost veselí, když jsme se u jednoho stánku s rajčaty ptaly, jestli náhodou nemají i pomeranče. Přišlo nám logické, že kde se prodává zelenina, budou jistě vědět něco i o ovoci. Paní při tom dotazu téměř vypadla z poza pultu a musela o tom informovat i pána, který prodával s ní, ale dotaz neslyšel. Smáli se pak společně ještě chvíli poté, co nám pověděli, že tady pomeranče fakt nejsou. Nevím, asi je to základní znalost vědět, kde se na Kubě pomeranče pěstují a kde ne.

Guava (guayaba)

Poprvé jsem na Kubě viděla ovoce, kterému Kubánci říkali „gvajáva“. Zelený „šišoid“ o něco větší než hruška, uvnitř s měkkou růžovou dužninou a spoustou malých peciček. Chutí mi strašně připomínal něco „evropského“ a marně jsem přemýšlela co. Finálně jsme to vyhodnotily nejblíž chuti nedozrálých, takových trochu vodovějších jahod.

Papája (la fruta bomba)

Dlouho jsme přemýšlely, co za ovoce jsou ty přezrálé dýně. A byla to papája. Papája, ačkoli jsme ji příliš nekonzumovaly, nám připravila spoustu veselí.

S naší chabou španělštinou jsme samozřejmě přeložily papáju mezinárodně jako „la papaya“ a šly s úsměvem na tváři ke stánku žádat o „jugo natural de papaya“ (nápoj z rozmixované papáji). Kubánci ale nemají papáju!!!POZOR!!! Papája se překládá jako „la bomba“ a co hůř - v průvodci jsme se následující večer zcela náhodou dočetly následující upozornění: „la papaya - turisté by si měli dávat na toto slovo pozor, většinou se používá k označení ženských genitálií a na ovoce se příliš nevztahuje.“

Mamey

Ovoce, které jsme bohužel neochutnaly. Dostaly jsme jej v jedné rodině jako dárek, vysvětlovali nám, co přesně s ním máme dělat, ale nějak jsme nepochytili, že se má nechat dozrát a jíst, až zčervená. Takže jsme poznaly pouze nedozrálé mamey. Zralé je prý celé červené.

Nákup potravin v pouličních stáncích

studené sendviče, pizza con quesso, hot dog, bulka s teplým mletým masem

Další možností, jak si na Kubě obstarat něco k jídlu, jsou pouliční stánky. Výběr sice není nijak extra rozmanitý, ale zato jsou stánky celkem frekventované, takže jde o poměrně snadnou možnost, jak si stravu obstarat. Tady nabízím pár tipů, co ochutnat na stáncích:

studené sendviče - pan con jamón, pan con quesso

Bulka z tuhého moučného těsta se sýrem nebo šunkou. Cena se pohybovala od 3 do 5 pesos nacionale. Málokdy jsem sebrala odvahu si bulku koupit. Bulky byly většinou předem připravené, vyskládané na vitríně, chlazení žádné, všude kolem spousta much, a někdy dokonce viditelně ušmudlané. Jednou jsem navíc měla možnost zahlédnout přípravu a to definitivně rozhodlo. Proti žloutence jsem zkrátka očkovaná nebyla. Takže bulku nene, ale může to být jen nějaký můj psychický blok. Pravda ale je, že jednu jsem hrdinně snědla a nic se mi nestalo.

pizza con quesso

Podstatně lákavější jsou z tohoto ohledu potraviny tepelně upravované. Jednou takovou, pro Kubu naprosto typickou, je pizza con quesso. Na pohled sice nevypadá o nic vábněji než sendviče, tepelná úprava mě však dostatečně uklidňovala a navíc po ochutnání se definitivně rozpustí veškeré pochybnosti.

Pizza je VÝBORNÁ. Všude se na ni doptáte jako na „pizzu con quesso“, ale někdy se prodávají varianty se šunkou, nebo s rajčaty („con jamón“, „con tomates“). Jednou jsme dokonce narazily na pizzu „con cebolla“, s cibulí. Všechny doporučuji vyzkoušet. Sýr a rajčatový protlak je základem vždy.

Neochutnat na Kubě pizzu con quesso by byl, myslím, opravdu hřích. Navíc je potřeba zkoušet u každého stánku znovu, protože ani jedna nechutná stejně jako předchozí. Pizzu můžete koupit nejen ve stáncích, ale i v restauracích – pizzeriích.

hot dog

Ve stáncích, respektive spíš pouličních stanovištích (málo kdy se jedná o stánek jako takový), se dá koupit ještě klasický párek v rohlíku. Ten jsem viděla ale jen v Havaně . Měl velice zvláštní naoranžovělou barvu, ale naprosto standardní evropskou chuť.

bulka s teplým mletým masem připraveným na cibulce

Tato potravina snad ani neměla žádné specifické španělské označení. Vyskytovala se také jen velice zřídka, ale pokud na ni narazíte, tak doporučuji. Zpočátku jsem neměla příliš odvahu k mletému masu, ale protože mi ji doporučila paní, která nás předtím varovala, že rozhodně nemáme pít vodu z vodovodu, tak jsem to riskla. A byla jsem moc ráda. Opravdu chutné.

V obyčejných restauracích nebo stáncích se ještě občas prodává vaječná omeleta v bulce – pod názvem tortilla.

Často narazíte také na solené smažené banány – buď jako přílohu k masu nebo pouze jako pochutinu. Ty doporučuji ochutnat naprosto jednoznačně – jsou výborné. Naše chipsy se jim nevyrovnají.

Stravování v restauracích

Další možností jak se na Kubě stravovat je využít restaurací. Je jich tu opět hned několik druhů:

Pizzerie

Jednak jsou to již zmíněné pizzerie. Pozor aby si někdo nepředstavoval „evropskou“ pizzerii s různými druhy pizzy. Jedná se opět pouze o standardní „pizzu con quesso“. Někdy tedy ještě varianta se šunkou nebo rajčaty, jak už jsem zmínila. A otázkou je tedy spíš, kolik kousků, a nikoli jaký druh, si dáte.

Nenechte se překvapit, pokud po vás budou chtít zaplatit hned u vchodu. Je to běžný standard v některých kubánských restauracích. U vchodu sedí paní pokladní, vy jí nahlásíte, kolik kousků pizzy si objednáváte, zaplatíte je, dostanete lísteček a v restauraci jej odevzdáte u okénka. Sami si pak sednete ke stolečku a čekáte, až vám je paní „roznašečka“ přinese. Prostředí spousty pizzerií bylo na Kubě podobnější školní jídelně než restauraci, ale našly se mezi nimi i typicky restauračně vyhlížející zařízení.

Kubánci běžně čekají na jídlo „na sucho“, málokdo si v restauraci kupují pití. Je pro ně totiž extrémně drahé. Spočítejte si sami: Vyděláte 300 pesos – pizza vás stojí 3 pesos (to je v podstatě jak u nás, když vyděláte 20.000 a pizza vás stojí 200), ale za pivo dáte pesos 20 (tedy jako byste si u nás k pizze objednali pivo za tisícovku.)

Tip na výbornou pizzerii: Pizzeria la Central ve městě Campechuella.
Tři druhy pizzy. Pizza con tomates za 2,30 pesos nacionale a naprosto v ý b o r n á !!!

Státní veřejné restaurace

Dalším typem restaurací jsou veřejné restaurace. Platíte v nich buď v pesos nacionale nebo CUC, a zjistíte to pouze tak, že se předem zeptáte. Výběr je zde kromě pizzy většinou obohacený o „aroz morro“ – rýže s fazolemi, okurkový nebo rajčatový salát „ensalada de pepinos, de tomates“ a většinou i nějaký pokrm s masem – „bistek“. Maso bývá upravené pouze smažením na oleji, docela chutné, ale mně připadalo poměrně těžce stravitelné.

Maso je na Kubě veliká cennost, a tak například hosté, kteří kousek v restauraci nedojedí, si jej běžně odnášejí domů. Maso se zkrátka nenechává, takže se připravte na velice udivené pohledy, pokud budete svůj kousek obírat od tučných částí nebo snad tučné kousky dokonce vrátíte, jako jsem to udělala já.

Některé restaurace, ačkoli veřejné - státní, jsou očividně určeny pouze pro turisty. Uvědomuji si, že jde vlastně pouze o restaurace v Havaně a je možné, že i v některých turistických letoviscích. Dostanete zde o něco kulturněji připravené sendviče se sýrem a šunkou. Ingredience tedy tytéž jako v levných kubánských restauracích a pouličních stáncích, ovšem za naprosto evropské ceny. Restaurace většinou zejí prázdnotou, a tak když do některé zavítáte, můžete si restaurace užít doslova sám pro sebe. Je to docela příjemný zážitek pozorovat z poloprázdné restaurace rojení překřikujících se Kubánců na ulici a poslouchat při tom kubánskou salzu. Taková skoro kýčovitá, ale příjemná atmosféra Kuby.

I v restauracích, a to už jakýchkoli, panuje velice „maňana“ atmosféra“. Nikdo se kolem vás extra nehoní – musím říct, že člověk už pomalu odvykl a pozornost číšníků tak nějak očekává. No je to překvápko, když nejste středem zájmu. :)

Personál se neuhoní ani v turistických restauracích. Prostě jestli máte hlad, tak si počkáte a pokud máte chuť na míchaný nápoj na starém náměstí, tak taky určitě neutečete.

Pokrmy z veřejných kubánských restaurací:

aroz morro

rýže s fazolemi, poměrně suché, ale velice chutně připravené, často malá porce

pizza con quesso

placka velikosti i tloušťky našeho bramboráku s rajčatovým protlakem a rozehřátým, zřejmě kozím sýrem, občas doplněná o šunku, rajčata nebo cibuli.

ensalada de pepinos

okurkový salát, většinou okurky nakrájené na kolečka

bistek de…

maso na různé způsoby, většinou všechny způsoby chutnají velice stejně

Soukromé restaurace

Na Kubě existuje ještě jeden typ restaurací, soukromé restaurace, tzv. „paladares“. Patří mezi restaurace určené zejména pro turisty. Sami je na ulici většinou neobjevíte, protože bývají provozovány v přízemí obyčejných obytných domů, ale majitel si vás najde. Takže se nevylekejte, pokud vás nějaký Kubánec bude zvát domů na oběd – půjde zřejmě právě o takovouto soukromou restauraci.

Existují opět „naháněči“, kteří pro restaurace zajišťují klienty. Je to tedy taková ne úplně příjemná forma, ale údajně se v takové restauraci najíte úplně nejlépe. My tuto možnost nevyužily, ale věřila bych tomu, protože to bude obdoba jídel, která vám domácí připraví v case particular. Jídlo by pak mělo být za cenu, za kterou byste je nakoupili například i v Čechách, ale ve větším množství i kvalitě, alespoň podle mých zkušeností z cas particular (5-10 CUC hlavní jídlo se salátem a zákuskem za osobu).

Stravování v casa particular

Poslední možností, jak se turista na Kubě může stravovat, je požádat si o přípravu večeře a snídaně v case particular, ve které bydlí.

Večeře v casách doporučuji. Většinou vám výborně připraví rybu, krokodýlí maso nebo nějakou jinou specialitu. Potraviny jsou čerstvé, což už samo o sobě zaručuje vysokou kvalitu. Ceny za večeři se pohybují od 5 do 10 CUC, tedy jako průměrná cena jídla u nás v restauraci a porce je spíš větší.

Snídaně už tak atraktivní nejsou, ale pokud jste si předchozí den na snídani sami nenakoupili, je velice příjemné si něco nechat připravit. Kubánci je připravují z pro ně dostupných potravin, které sami nakoupí na lístky nebo za pesa nacionale. Základem takové snídaně většinou bývá vaječná omeleta s bulkou, nějaké ovoce, káva, a když je snídaně hodně luxusní, tak třeba ještě koktejl z čerstvého ovoce, máslo, marmeláda a k omeletě párek. Kromě omelety a výborné kávy jste schopni si veškeré potraviny obstarat sami a za nesrovnatelně nižší cenu, pokud ale majitelům casy chcete dát přivydělat, je to ideální příležitost. Za snídani zaplatíte od 2 do 5 CUC.

Nejlepší snídani jsme měly v Case particular v Cienfuegos - snídaně za 4 CUC – vaječná omeleta s párkem, velký talíř různého ovoce, koktejl z guayavy, kafe, sirup, marmeláda… Ostatní snídaně pak v porovnání s touto už jen těžce pokulhávaly.

Pití

Nápoje z čerstvého ovoce, Nealko koktejly, Guarapo, Nápoj z kokosových ořechů, Nápoje v obchodech, Refresco, Výborná káva, Alkoholické nápoje

Co se týče tekutých pochutin, na Kubě se značně rozmlsáte. A to ať už se jedná o nápoje alkoholické nebo nealkoholické.

Nápoje z čerstvého ovoce (jugo natural de....)

Naprosto běžné jsou nápoje z čerstvého ovoce. Jsou označovány jako [chugo natural] a pak už jen název příslušného ovoce, ze kterého je vymačkán. U pouličních stánků je ale zřejmě potřeba si trochu dávat pozor. Džusy jsou často dořeďované vodou a velice pochybuji, že vodou balenou. V malém množství ale asi žádná hrůza nehrozí. Jugo natural jsem pila nejčastěji z pomerančů a z grapefruitů.

Nealko koktejly

Rozmixované ovoce s vodou a mlékem (mléko většinou práškové). Výborný jsem pila na letišti z guayaby a pak ten „vtipný“ z papáji. :)

Guarapo

Pro Kubu velice typický je nápoj z odstředěné nebo lisované cukrové třtiny – guarapo. Vzhledem k tomu, že jsme permanentně kontrolovaly, abychom někde nechtěně nepopíjely nebalenou vodu, zjišťovaly jsme také, jestli guarapo je s dodatkem vody nebo ne. Tak údajně jde prý opravdu pouze o vylisovanou cukrovou třtinu a voda se do něj nedolévá, ale jeden nikdy neví, že…

Nemusíte jej speciálně vyhledávat. Potkáte se s ním velice často a většina prodavačů navíc vykřikuje na dálku, že nápoj prodávají. Je levný, myslím, že 2dcl stály 2 pesa nacionale, ale nenechejte se cenou zmámit a na ochutnání si kupte nejlépe jeden pro tři až čtyři osoby. Rozšoupnout se doporučuju, až pokud vám opravdu zachutná. Z mého pohledu je to sladký humus bez chuti (a to přitom sladké mám ráda). Doslova s odporem jsem dopila dvoudecovku napůl s kamarádkou a nevylila ji jen proto, že mi to bylo před paní prodavačkou hloupé. S „guarapou“ jsem tedy měla až do konce pobytu naprosto jasno – jedno vyzkoušení úplně stačilo.

Nápoj z kokosových ořechů

Dále jsme coby tekutinu vyzkoušely obsah kokosových ořechů. Kromě toho, že se jedná o velice chutný a osvěžující nápoj, stojí za to si jej koupit i kvůli zážitku při prodeji a při pokusech o požití. Prodavač vám mačetou, velice stylově, odsekne vršek žlutého ořechu a následně vás pozoruje, jak se trápíte s vypitím obsahu, aby to vypadalo jakž takž důstojně. Ptaly jsme se na radu jak nato, na což nám rozesmátý prodavač pověděl, že pro Evropany je jediná cesta, a sice brčko. Vypít nápoj z ořechu prý umí akorát Kubánci. :)

Cena jednoho ořechu, pokud si pamatuju, byla kolem 2-3 pesos nacionale, a ačkoli vám polovina při snahách o napití se vyteče, přesto zbývá dostatek tekutiny k uhašení žízně.

Nápoje v obchodech

V obchodech se kromě balené vody dají zakoupit nápoje alla coca-cola, fanta, sprite v plechovkách, a pivo v lahvích anebo také v plechovkách. Imitace coly se jmenuje „TuKola“ a chutná podobně jako neznačkové „cocacolové nápoje“ u nás. Sprite na Kubě prodávají pod přezdívkou „cachillo“ nebo „gasseosa“. A fanta se jmenovala jednoduše „naranja“. Celou dobu jsme měly pocit, že existují pouze tyto tři druhy, ale při návštěvě jedné větší samoobsluhy v Cienfuegos jsme téměř padly do mdlob, kolik že druhů je k dispozici. Nevím už, jestli jich bylo opravdu tolik, mám spíš dojem, že po třech týdnech, kdy jsme si zvykly pouze na tři typy, jsme byly naprosto unešené, že tu existuje ještě i něco dalšího.

Refresco

V pouličních stáncích se kromě guarapy a džusů z ovoce prodává ještě tzv. refresco. Je to buď sirup nebo nápoj v prášku rozpuštěný ve vodě a vychlazený. Má obvykle velice pronikavou barvu a nejčastějším byl oranžový. Trochu takový „oranžový jed“. Osobně jsem se těmto nápojům vyhýbala, protože jsem měla strach z nepřevařené vody. Jednou nám ho ale nabídli v rodině, evidentně jako tak trochu „něco lepšího“ než holou vodu a bylo velice hloupé odmítnout. A jak říkám, chuťově se nelišil od našich „vitacitů“.

Výborná káva

Pokud na Kubě určitě nesmíte něco opomenout ochutnat, tak pak rozhodně kávu připravenou v kubánské domácnosti. A to i tehdy, pokud vysloveně nejste „kafař“ a kávy se doma téměř nedotknete. Zaručuju vám, že i tak vás ta kubánská osloví. Nejschůdnější je nechat si kávu připravit v case particular, ve které bydlíte. Úmyslně mluvím o kávě připravené v domácnostech, protože v restauracích, ačkoli je káva lepší než v Čechách, se v porovnání s domácí jedná o desetistupňový seskok dolů po žebříčku kvality a chuti.

Káva se na Kubě pije často, ale ve velice malých dávkách. Jsou to spíš takové „panáky“ kávy. Každý Kubánec jí naprosto samozřejmě zahajuje den. Jinak na lačno, ale panák kávy musí být. Káva je velice silná, hodně sladká a lahodná. Nemá takovou tu „kyselou“ nebo „trpkou“ pachuť, která mi potom překážela, kdykoli jsem se chtěla napít kávy v Čechách. A která mi po návštěvě Kuby připadala jako velice výrazná, ačkoli dřív jsem ji nevnímala vůbec.

A proč je vlastně káva v domácnostech lepší než v restauracích? No nejspíš proto, že Kubánci kupují a skladují zelená zrnka, ty si podle potřeby praží a melou a jak nám jedna paní prozradila, čím kratší dobu se skladuje káva upražená a pomletá, tím lepší chuť. Takže, až si z Kuby přivezete dárkový balíček kávy, nedivte se, že to nebude ta chuť, kterou jste měli možnost na Kubě popíjet.

Míchané alkoholické nápoje

Určitě se na Kubě nedá opomenout ochutnání míchaných alkoholických nápojů - oblíbených „cuba libre“ nebo „mojito“. Kupodivu to není až zas takový hit, jak by člověk natěšený představami o Kubě očekával. Co se rozhodně nezapře, je kvalita i kvantita rumu, která je v nápojích obsažená. Rumem se opravdu nešetří, ale skoro bych řekla, že už jsem v Čechách pila i lepší mojito. Často se setkáte s míchaným nápojem „de la casa“, který mají některé restaurace jako svoji specialitu. Doporučuji rozhodně se nebát žádné kombinace. Základem je téměř stoprocentně rum.

Sladkosti aneb co jsem zapomněla zmínit

Kubánské dorty

S velice zajímavým úkazem jsme se setkali jeden den v Trinidadu . Všichni nosili a vozili něco, co vypadalo jako dort. Provedení bylo buď růžové nebo bledě modré a viděla jsem i celobílou variantu, ta mi osobně připadala nejpřijatelnější. Zjistily jsme, že je den učitelů, a tak všechny děti nosí do školy na oslavu právě tyhle dorty. Pod nánosem sladkého, ale opravdu hodně sladkého barevného krému se skrývá poměrně tuhý piškot. Na sladkém si na Kubě zkrátka moc nepochutnáte.

Zmrzlina

Poměrně často se dá na Kubě narazit na točenou zmrzlinu. My ji ochutnaly pouze jednou před koncem pobytu, a sice ze strachu z nepřevařené vody. Byla poměrně vodová a na chuť nic moc. Vyhlášené jsou ale celostátní cukrárny „Copélia“, kde se údajně výborná zmrzlina dá zakoupit, ale na tu jsme bohužel za svoji cestu nenarazily ani jednou.

Kubánský dort ke dni učitelů (nahrál: admin)
Kubánský dort ke dni učitelů
Masna (nahrál: admin)
Masna
Pizza con quesso (nahrál: admin)
Pizza con quesso
restaurace na ulici - super restaurace za kubánská pesa v Havaně kousek od kina Acapulco,milá obsluha,dobré jídlo,i když na jedno kopyto,ale dva jsme se najedli za 120,- korun včetně piva.. (nahrál: roro)
restaurace na ulici - super restaurace za kubánská pesa v Havaně kousek od kina Acapulco,milá obsluha,dobré jídlo,i když na jedno kopyto,ale dva jsme se najedli za 120,- korun včetně piva..

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA